U nohou vám leží svět plný nepřeberného množství možností.
Záleží jen na vás, kam chcete dojít a kterým směrem se vydáte.


V dnešní době neustále rostou nároky na technologie. Chceme po počítačích stále víc. Zrychlovat můžeme jak hardware, tak i software. Když použijeme přirovnání, tak hardware je jako nůž a software říká, jak ho budeme používat. Software určuje, kterou stranou čepele s ním budeme krájet — ostrou nebo tupou? Hardware se pomalu zlepšuje, ale těch největších zlepšení dosáhneme právě softwarem.1 Abychom zvládli spočítat víc, tak musíme rozvíjet především software. Proto je potřeba znát a vyvíjet efektivní algoritmy.

Dva programátoři: Podívejme se na dva extrémní případy, jak může vypadat programátor.

Je spousta lidí, kteří se z návodů na internetu naučili snadno a rychle dělat webové stránky a programovat. Jejich styl lze vystihnout hesly “cut&paste” a “nějak to zbastlit, aby to fungovalo”. Nic lepšího neumí, a to je škoda. Jejich kód je pro ostatní nečitelný a proto se téměř nedá upravovat. Jejich programy jsou pomalé a proto neprogramují nic náročného. Raději se drží ve vodách webových skriptů, kde to tolik nevadí. Neradi přemýšlí, raději používají zaběhané a osvědčené metody.

Co dělá dobrý programátor? Dobrý programátor si nejprve udělá plán. Promyslí si účel a požadavky (rychlost, množství paměti, čas na naprogramování, velikost dat, které se budou zpracovávat). Podle toho zvolí vhodný programovací jazyk, vhodný algoritmus a vybere knihovny případně další nástroje, které použije. Pak se pustí do práce. Je zvyklý psát bez chyb a pro jistotu si každý modul pořádně otestuje. Čas vložený do testování se mu bohatě vrátí. Laděním chyb jinak ztratí většinu svého času. Jeho programy jsou efektivní, rychlé. Jeho kód je čitelný a jiný programátor se v něm při provádění úprav rychle zorientuje. Má radost, když může programovat něco, co je výzvou. Něco “zajímavějšího”. Má radost, když může něco vymyslet.

Můžete si vybrat, kterým programátorem chcete být. Je to jen ve vašich rukou.

Pasivním chováním se nic neučíte. Knížky ani přednášky vás skoro nic nenaučí, pokud se nebudete snažit. Sice si uděláte čárku, že jste něco absolvovali, ale k čemu vám to bude? Učitel či knížka je jen průvodce na vaší cestě za vzděláním. Po této cestě musíte kráčet sami.2 Musíte přemýšlet, sami se ptát na souvislosti, zkoušet to na příkladech, hrát si s tím, programovat. Lidstvo se posunulo dopředu právě díky lidské touze, poznat něco nového.

Proč se říká, že se někdo “vypracoval” na nějakou pozici? Od slova pasivně sedět to není… Edison říká, že úspěch je 1% geniality a 99% potu.